pomíjivost dne

v momentě

kdy déšť smývá prach a popel

z okapů a oken

mě duní v hlavě padající kapky z 

nedohlednutého obzoru mračen

vyhlížím každý den

slunce za tím černem

jednou musí přijít

dyť na tom pracuji každým dnem

s novým ránem

hledám útěchu 

a svůj pohled směřuji 

k tomu neustálému

černošedavému nebi

moje karma je prostoupena zlem

nesu následky předchozích životů

nespravedlivým soudem

čím prolomím tu nicotu

ten strach

obavami prostoupený momenty

žalozpěvy

srdcervoucí žal co z hrdla se mi dere

pokaždé, když nejsem schopna odolávat

nejsem schopna ovládat

opojená drogou

smyslu zbavená

do blázince posílaná

za psychopata vedená

ale já jen nejsem

předurčena pro tenhle svět

neschopnost být tu s vámi

snažím se chápat vaše počínání

hledat smysl ve všem

aby mi neuniklo nic z toho snažení

zalíbit se 

sžít se s vámi

---