Nedělenec a nedělitel

Kdybych neměl prachy, styl,
jak to Bobby trefně zpívá,
dívku, co mě rozesmívá,
stejně budu šťastný, rád,
že se sám znám rozesmát.

U křídla si můžu hovět
po týdnu zas na Chodově,
děti v houfu potěšené
s rodiči, jež hudba žene
za nákupy, za tóny.

Rozhrňte mi opony,
vracím se na místo činu,
místo, kde si odpočinu,
místo, kde mě mají rádi,
místo, kde se rozdovádí
i kdejaký turista.
Místo, často bez místa,
naplněné ve švech praská,
místo, kde je hmotná láska
mezi obsluhou a hosty.
Místo, kde jsem možná postý,
místo, kde jsem mezi svými.

Jsi jahoda vprostřed zimy,
jsi běloška v Africe,
jsi monogram na klice,
jsi abstinent v putyce,
jsi čtyřlístků plná louka,
věštkyně, jež pořád kouká
překvapeně, jsi výjimečná,
jsi trojúhelníku tečna,
jsi jak šábes v neděli.

A nulou se nedělí.