Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMakověc veřejná
19. 11. 2014
0
0
682
Autor
mejdej
poprocházková
Šansonů není nikdy dost,
a já jsem potměšilý host
v písních, které nezestárnou.
Jsem konvicí rychlovarnou,
co vaří vodu z vody o sto šest.
Taxi zas mě musí vézt
na lekci nejjemnější jógy.
Zamořil bych všechny blogy
a podmanil si internet,
kdybych popsat měl ten svět
dýchání a těžkých kostí,
svět svých vlastních velikostí,
svět o sobě a v sobě harmonický.
Pojedu tam vždycky.
A jak teď vyjádřit slovy
skvělost kaše krupicový,
kterou hltám jako dítě,
dítě, které váží si Tě
jako vlastní rodiny.
Nesleduju hodiny
a přibíhám hrát jen tak tak.
V pekáči buchta, v buchtě mák,
nejsladší dárek letoška dělím.
Koncert tak začal něčím skvělým
a je to nová tradice.
Chtěl bych být kovem na klice,
co denně svíráš, klice, která
otvírá dveře do kláštera.
Chtěl bych být kovem na klice,
nebo tvaroh na paprice,
chtěl bych být hláskou v Božím jméně.
Chtěl bych být s Tebou denně.