Všechno bude jako dřív

Vítr je chladný a ulice je bledá

stín co mě pronásleduje, se ke mně zvedá

chytá mě za paty, drápe se mi na záda

a moje svědomí se právě vykresluje v barvách

co nepoznaly teplo, jenom zimu a chlad

tvoje krev na rukou, je můj důvod utíkat

rudé stopy ve sněhu pomalu zakusuje mráz

nevím jestli je to realita nebo jenom klam

jsem Sám, SÁm, SÁM v posteli

 ty  jdeš Spát, SPát, SPÁT na dně řeky studený

nad tebou kusy ledu silný jako ta nejtlustší kniha

dneska zůstaneš tu sama lásko, neutečeš nikam

a vana v koupelně jsou dveře do novýho světa

tak si do ní lehnu a nechám tu krev, jen tak stékat

je teplá, stejně jako kdysi tvoje rty

za chvíli se znovu sejdem, všechno bude jako dřív . . .