Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePavlínce
01. 12. 2014
0
1
347
Autor
radolino168
Pavlínce
Na ceste kde slunci svítí měsíc do očí
potká dívku krásnou princ
v zbroji ritiř řekne brý den mladá pani
sem z vas paf, udelejte packou pá.
Mesíčku svit na mou cestu míru po duši
sem z ní blázen zamilovanej až po uši.
Snad to není houbama ráno sem si zuby mil
bosej chodím po tý poušti a v nohách už mám tisic mil.
Jenom doufám že tý lepši dostanou ji tam
čemu říka se rá,j ať se líp oni maj.
Mne stačit bude jeji láska a občasné pusinky
co když bude její moci dát do palacinek hrozinky.
Ty miluji jako kvíti nebo led co roztaje
Ledovou tříšť s malinami co do varu ji dostane.
Spokojenost jeji duši rozpalujou moje uši
co když konec nastane a náš vztah pak odvane ?
Zbabělcem se nenazývam jen tak pro nic zanic
i když budu muset bít se radeji.
Radši se vám nepoddám ja už nejsem na nic
budu bojovat za lásku a nadeji.