Básně pro Jarušku

V období, kdy jsem neznal Písmáka ani žádného poetu, jsem narazil na Lidé na Jarušku. Navlékala krásné korálkové závěsy, které nafocovala zavěšené ve své zahradě. Její nick V zahradách jednoho dne odumřel. Zbylo mi jen pár korálkových básniček, které jsme si napsali.

Jaruška „V zahradách“

  

 _v nebi mém namodralém_
 _se mísí gusto různé_
 _v nebi mém očima prooraném_
 _až teď se zdá být schůdné_
 _to místo,kde je čisto_............

 

_nekliknu na myšku_
čekám tu další krásu_
děkuji _někdo i básničkou_
ocenil mou vlastní spásu_

 

 

 

 Slzy

 

Rozhrň své závěsy
pusť do zahrad slunce snílků.
Do vlasů zapleť si
pár korálků na malou chvilku.

Jak rosa se třpytí slzy stékající.
Stékání....stýskání.
Chybí mi úsměv na tvé líci,
není pro mě k mání ?

Jen slzy na tvém těle,
kapky zrcadlení,
horkými rty slíbám směle.
Už tam žádná není ?

 

Jaruška

_už tam žádná není_
_dnes chybí i vteřinové snění_

 

  Dospívání

Svázané korálky v zahradách
ve svazcích nucených, svoji.
Krásné jsou, krásné, jako v snách
jen nevím zda o to stojí.

Zda touží po svých rodinách....
pohladím cinkavé štěstí
...možná to nechtějí, mám o ně strach.
Pevně je sevřu v pěsti.

Pak prudce trhnu....listopad.
Korálky do trávy letí.

Ty velké zůstanou spolu, snad.
Ty malé tak jako děti....

....rozutečou se v širý svět
jak ptáčata z hnízd vylétají.
Jeden, dva...tři, čtyři, pět
a všemi barvami hrají.

Můžeš je posbírat a zase svázat,
navléci jeden po druhém.
Pověsit znovu do svých zahrad
budou však pouhým třpytivým snem.

 

 :o)   (Úsměv)

 

Měj se krásně

navlékej a skládej své básně.

Korálek k verši,veršík ke korálku.

Za každý závěs máš v nebi čárku.

A všichni dobří, i ti nesmělí,

sejdou se jednou se svými anděly.

Děkuji

Za tvé korálky děkuji
znám jejich barvy, vím jak se jmenují.
Až budu procházet se v snách,
octnu se ve tvých zahradách.

 

   Jarní svítání

V zimě, když jaro zazpívá tence
slunce se usměje na milence.

Polibkům pletou se černé brýle
láska vám sundá je pro tyto chvíle.

V sluneční záplavě rozkvete touha
z doteků něžných, vzpomínka pouhá...

zbyla nám v deštivém dopoledni
den zas byl chladivý, zimní, všední.

---