Hruškojed

Hruškojed

každý den ráno lační,
jak den si udělat krásný.
Začíná s prázdným žaludkem,
nezatížen žádným předsudkem,
otvírá překrásnou kuchařku,
kde recepty jdou jak na dračku.

Gurmánská to generace
žádá přesné informace,
jak omáčka se mýdlem tuží,
jak biftek vyrobíš z kůží,
jak chardonnay vykvasíš z octa
a oběd pro pět uvaříš do sta.

A po tom předobrém obědě,
na gauč se Hruškojed natáhnout dovede,
pro sebe dá si nejvyšší známku,
zas jednou hodoval
jako princ na zámku.

Pohlreichu, Vaňku, Sapíku,
tys vařit viděl jen z rychlíku
a protože z dobou nejdeš,
vaříš jen pro zbohatlou verbež.

A i když se chutě Hruško-jedu s časem mění
tak složité to zase není,
co z toho vlastně pramení ?
že se mu v ježka hovno promění.