Ponovoroční

Jdeme cestou mlhy každý ve svém tichu
vítr padá k nebi jak sebevrah ptačí
a otisky tváří jež jindy na tvém břichu
ležet zůstávají se z kroků našich mračí.

Pro ruce mé bílé ses mi narodila
když zavíráš oči temné jak dvě tuhy
a za dvířka víček sis šaty odložila
do hlubin stínů padá můj stín tebou druhý.

A ve věži se chystá zvonit holub půlnoc
Magellanův oblak z hvězd a mého prachu
je světlo co svítí z lamp tobě na pomoc  
naše loď je z hlíny a má kotvy strachu.

Jen tep tvého srdce smí mi čas můj měřit
hodin tikot ze zdí smrt mi připomíná
tuto noc chci však jen v tvoje vlasy věřit
že co vlas je jedna moje ta vteřina.