Slunečnice

Chybí mi blízkost Tvého těla,

Tvé ruce, i ústa rozechvělá (vášní),

když líbám Tvá tajná místa.

Jsem motýl, co usednout se chystá,

a Tys jak slunečnice skvělá.

V moři Tvých květů chtěl bych se topit,

přivonět z blízka, tou vůní se opít.

Sál bych ten nektar, a něžný Tvůj pyl,

co na kůži se mi zachytil,

bránil bych ze všech svých sil.

                                                    Však klopýt...

...jsem před bránou k věčné spáse,

a vzhlížm jen z hloubi ke Tvé kráse,

raněný, křídla zlomená

tíhou, jež drtí ramena,

touhou, jež smrti podobá se.