Bosorka

Říkáš mi čarodějka, bosorka..
S lehkostí tak nerozvážnou,
Jak letní vítr, co čechrá mé vlasy..

A tvoje „ lubim ťa“,
Je jak vlahý letní déšť,
Co smývá horkost z mého těla…

Když vyslovíš mé jméno…..
Když vyslovíš mé jméno,
Rozechvíváš mě jak vítr lístky na osikách,
Které se chvějí i když je bezvětří..
Doposud jsem své jméno neznala..

Na rtech mi pohrává úsměv,
A za tím úsměvem se láska skrývá,
Ta, na níž nevěřím,
Ta,  co tam vždycky skryta byla..
Ta,  co se náhle vynořila,
A na mé srdce zaútočila..
Živější, než živá..

 „Sevři mě do dlaní a prosím nepusť“,
To nejsem já… ,
To moje srdce křičí..
Já nejsem svoje,
… Já nejsem přece ničí..