Jednou takhle z večera

Jednou takhle z večera

 

Jednou večer při měsíčku

zaslechla jsem slabý šelest.

Z okna proto vykloním se

hle...........

zloděj přez plot chce mi přelézt.

 

Pomaloučku, polehoučku

budím šelmu dravou...

A když zloděj za dveřmi je,

tak v tu chvíli pravou

dveře otvírám..........

 

Pak už vidím jenom v dáli

matný flek co peláší.

A můj malý, milý pitbul,

úlovek mi přináší....

 

Poznávám v tom kousek gatí

se zadními kapsami.

Nacházím v nich váček plný,

to snad jenom zdá se mi....

 

Doma v klidu rozložím si

na stůl poklad lapený.

Zlato, stříbro, náhrdelník

diamanty sázený......

 

Od té doby každý večer,

ráda z okna vyhlížím.

Až zas půjde ňákej zloděj

a já na něj políčím......

 

 

 

 

---