Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNerozhodná
Autor
Debbi
Já bývám k smrti unavena
často se budím s představou
že všechny dobré skutky ve mně
s mým probuzením odplavou
A jaro už mě nenaplní
jaro už nemá žádných sil
nepookřívám na výsluní
paprsek jak by z ledu byl
Studené dnešky, chladné zítřky
do toho pouze skon a zmar
zastaví to snad jen skok z výšky
jenže to člověk ztrácí tvar….
7 názorů
Nostalgia_For_Infinity
28. 03. 2015Moc se mi líbí obrat "člověk ztrácí tvar" ...i když záměrně ignoruji kontext skoku z výšky, protože v tom naopak není žádný přesah. Ono jaro samo o sobě asi nemá vyloženě kouzelnou moc... to pravé jaro musí člověk vždycky najít sám v sobě.
Někdy jsou stavy všelijaké
spojeny věčnou únavou
koleje za posledním vlakem
dostaly barvu
nezdravou
Někdy má člověk pocit lichý
že nemá, co ho potěšit
Zbytečnost črtá akrostichy
a tužkou škrtá o sešit
I noční můra občas zmizí
v dechu se najde naděje
Než se stát textem expertizy
žij
a žár hvizd tě zahřeje...