A k čemu to je?

Proč se vůbec namáhat...

ztratila jsem schopnost

usmát se

jen tak bez vyzvání

vždyť co mě nutí zkřivit ústa

pro pocit bezmezné sounáležitosti

vytí na měsíc

prázdná láhev za tři koruny

černá záře kolem očí

ne

jen strach

ač chci se usmát

valím oči

a moje rty

ne ty se mračí

v úšklebku co plaší panny

zkřivím je

a potom co

jsem více člověkem

když se zvedám zpod nánosu nedopalků

hrabu prsty v hlíně

za jednu pochvalu

za jedno zpropadené slovo

klopím oči

je vztek to co mě pohání

hrabu v hlíně

nejdu snad odpovědi

proč piju

proč píšu

proč trpím

ne usměj se holčičko

usměj se a pak ti vrátím tu svačinu

sežer si ji parchante

a nech mě usnout pod nánosem šedivého popela

radši si ukousnu nohu

a budu odpočívat

ve věčném kvílení se zbavím zodpovědnosti

---