Opouštění solidního lůžka

Pokárala mě za pozdní příchod

její hlas jsem měl až na zátylku

přestože se snažila mlčet

Nejdůležitější je zůstat za pravdou

o krok pozadu

I ten jeden krok dává naději

že každý z nás je v právu

a šalba vítězství je z metru

ještě blahodárná

 

"Proč mě opouštíš, drahý příteli?"

Každý den vídám přítelova záda

jak se vzdalují

Nejde o úprk, spíš o změnu poslání

Neměl jméno, alespoň pro mě ne

Povídal mi, jak je dobře, že se máme komu svěřit

Teď už je vše jiné

Odchází každý den

a vždy je to mlčky

 

Obelstil jsem osud

když jsem ji získal

ale ztratil jsem místo toho rozum

Ten se ztrácí snadno

Stačí do něj chvíli bušit čelem

než praskne jeho svrchní vrstva

kterou se protáhnete ven

a celí obnažení před ním pokleknete

Jenže on se nevrátí

ani vy se do něj nikdy nevrátíte

V hlavě mi duní nepříjemný osamělý hlas

To můj hlas se dostal ke slovu

a já začínám mít strach

kde se zítra probudím

 

---