Chybíš mi

Měsíc na nebi září,
marně šátrám po polštáři..
Stále nenacházím tvoje ústa,
a stesk v mém srdci vzrůstá.
Chci tě mít stále u sebe,
užívat si když mě vezmeš do nebe.
A s láskou dívat se ti do očí,
i když svět se právě netočí.
Stále čekám na tvé objetí,
občas i pusa na dálku přiletí.
Ale proč zrovna já, stále se ptám,
tvůj vkus už dávno znám.
A proto vím, že nezapadám,
jako tvá vysněná nevypadám..
Vždyť nejsem žádná kráska, 
přesto poutá mě k tobě láska..
Proč vůbec poprvé jsi mě políbil,
snad tak moc jsi si mě oblíbil?
I když rozpoutala jsem hádky,
prý z mé hlouposti byly ty zmatky.
Nikdo nepochopil můj cíl,
nejeden kvůli tomu pil...
Neodpustím si, že to bereš za mou hloupost,
ale s nimi neviděla jsem žádnou budoucnost.
Někdy prostě omyly vznikají,
pak kvůli tomu druzí vzlykají...
Tak stále se ptám proč probouzet se chceš se mnou, 
snad pro mou povahu jemnou?
Vždyť na první pohled jsem se ti nelíbila, 
ale já si tě tak moc oblíbila...
Nechci se tě pro nic vzdát,
díky tobě se chci dále smát...