NABOB

NABOB  

~~NABOB
(pyšný, okázale žijící boháč)
V našich médiích na prvních stránkách, propírají toho janka.
Co přejel tu ženu.
Předtím hodně chlastal, kdekdo se ho zastal.
Všade má své přátele, na vysokých místech, to je jednou jisté.
Vždyť je přece lobista, a doba je nejistá. „Odborníky“ potřebujem,
proto se jim dobře žije.
Policii vysvětlil, že vlastně nic moc nepil.
Dal si jenom kapičku, pro svou chytrou hlavičku.
Musí přece lobovat, národ zachraňovat.
Kdyby toto udělal třeba Pepa Vodehnal,
pouta by mu dali, do basy jej hnali.
Pepa není lobista a doba je nejistá.
V Zadaru v tom Chorvatsku tam je krásné sídlo,
na stole se podává samé dobré jídlo.
Že je doba nejistá? Vždyť tam sídlí lobista.
Po té těžké nehodě nebude přec o vodě!
V Praze zatím experti, honí se jako čerti.
Měří, fotí, mudrují a právníci hudrují.
Je to těžká rána, obtěžovat pána.
Za ty svoje peníze, snad se z toho vylíže.
Mariánské náměstí ve stověžaté Praze,
tam kde sídlí magistrát, tam se žije blaze.
Korupce tam bují, jak jedovatá bylina,
je to vlastně veliká, mafiánská rodina.
Někdo přišel s myšlenkou, jak turisty zlákat,
takovéto náměstí nemá ani západ.
A tak vznikla cestovka, zájemce tam vozí,
sídlí tam ti vybraní, jsou to polobozi.
Naše česká zemička, to je jednou jisté,
v korupci se stále drží na padesátém sedmém místě.
Chudák, chudák lobista před soudem teď stojí,
Jakpak to s ním dopadne?
Národ se teď bojí.
Nepomáhaj peníze, nepomáhaj styky,
ani žádné složité ty právnické kliky.
Verdikt soudu vyslechne se sklopenou hlavou,
smutek v očích zapije silnou černou kávou.
Nestrachuj se národe, nevěš lide hlavu,
že lobista u soudu pije černou kávu.
Přijde „těžká“ choroba a lobistu schvátí,
mříže pro něj nebudou, nemusí se báti.
A do sídla v Zadaru jistě se navrátí.