Odsouzeni žít

Odsouzeni žít Zrozeni z těch největších špín,obklopováni násilím a alkoholismem, marně v sobě hledají mír,když mysl s rostoucím věkem plní se brutalismem. Neví, co se kolem nich děje,jsou na prvním stupni základní školy a co nevidí? Další děti, kterým by neškodilo alespoň na pět minut trpět jako oni! Jedni se dokáží smát, druzí mohou jen brečet, snášet bolest, do holého rohu místnosti s matrací ječet. Pálit si ruce cigaretou, utěšovat neklid v sobě alkoholem, nenávidět svou existenci. Vydávat se špatnou cestou, která je přivádí k stále horším věcem. Jak snadno se najdou slabší články, kterých se ,, doma'' nikdo nezastane, jak snadno je lze urážet, ponižovat,na kolena srážet, strachy pak sklopí hlavu, zatnou zuby a všímají si, že před nimi stojí čím dál víc překážek. ,,Co to je?'' ,, Na to nás nikdo nepřipravil!..'' ,, Co je to kurva život?'' - věcný boj.. ,,Zvykej si.,, Když přijdou ze školy ,,domů'' s modřinami, dostanou přes dršku znova ,,To snad nemyslíš vážně!?'' ,,To se neumíš prát, nebo co!?'' ,,Nevěřím tomu, že jsi moje krev.'' Ona trpělivost jednoho dne došla, 1. průser na světě! Několikrát mrdnout spolužákovou hlavou o topení,byla pro úlevu fakt pecka. ,,Ale to nestačí!'' S ochutnávkou první krve, se začali cítit silnější. Jdou zmlátit ty rozmazlený děcka,alespoň něco se našlo, co je skutečně těší. ,,Doma'' je v tom podporují ,,Půjdete v našich stopách zmrdi!'' Situace se horší... O šest let později: ,,Děláš si prdel?'' ,,Ty jsi něco pila!?,, Ne... ,,Tak nám sem dejchni.'' END ,,Kde je ten nůž?'' Ona mi ho vzala... ,,Dej mi číslo na tvého zákonného zástupce.'' ,,Ty jedeš s námi.'' BASTED!