Konfidenti

Je neděle,i když je třeba středa. Jsem úplně mimo, nemám páru, co momentálně dělám. Slunce na mě paří, cítím, že si asi něco vařím. Aha... Tak to beru rychle zpátky, to bleju sousedům do zahrádky. Už zas pozorují mě lidé z okna, řvou na mě nějaký ty svý hovna. Nerozumím jim ani jedno slovo, jsem opět sjetá,snažím se nasednout na něčí kolo. Padám se rychle někam schovat a zašít se do svého vnitřního světa... Druhý den ráno, když probudím se před prahem cizího domu, jdu se jim vysrat na zahradu. Podle policajtů jsem se chtěla dovnitř ne jednou dobít, kopu nasraně do dveří. ,,Vy čůráci!" ,,Koukejte mi otevřít!" ,,Já vám všem rozkopu tlamy!" Zas fízlové nacpali mě do jejich auta. Nějaký Konfidenti zasraní, co mě pořád pozorují, jak démoni, si na mě nejspíš zasedli. Praskají chlupatým věci a nejsem si jistá ani, jestly se fakt staly. ,,Kurva!" ,,Pane policajt, proč nikdo nechápe mé absťácké stavy?"

---