Soused spasitel

Sedí rozklepaný, vyhublí, v koutě schoulený. Jeho spoluvězeň má s ním jisté úmysly, chystá se ho píchat.  Za chvíli ozývá se vrzání, jde vidět, že  tohle vyhublé koště toho bureranta nad jeho řití fakt vzrušuje, když tak úchylně slintá a dýchá.

Suchý tam a mokrý ven, sem-tam, tam i zpět a buzna je hotová hned. Vězni ve sprše upadlo mýdlo, ví moc dobře, co ho opět čeká, tak pro něj s nechutí nahý se ohnul a už ho zase někdo zezadu prcá. 

Pět let pořád dokola, každej ho jen zneužíval, ostříhal se do hola. Dalo to práci a úsilí, ale propast na prdeli je konečně hotová, velká jak černá díra, je ta jeho prdelka. Pak se ho jeho žena, po tom, co ho pustili z krimu, stále marně s pláčem ptala... Proč ho už šoustání její prdele a kundy nezajímá a proč si to pak musí chudák dělat v koupelně sama. Ona si to vůbec, jako věčně nadržená holka neužívá... Ale její soused to její utrpení moc silně vnímá a plně ho chápe. ,,Ach jo, vy dva... Už zase spolu potají mrdáte?"