Strach je síla

Zuby mám od krve. Cením je, řvu a buším se do prsou. Jsem však osoba bez výrazu, která nevydá ani hlásku. Jsem osoba, která nezná slitování, ale neprojeví to.

Jsi slabá, jsi slabá... Jsi tak slabá... Nevěříš si.. A nic s tím nezmůžeš!

Chci mít zuby od krve. Chci je cenit, chci řvát a bušit se do prsou. Jsem však ta osoba, kterou potkávám každé ráno. Každé ráno stále stejně nijaká. Stále nevýznamná. Stále slabá. Stále se zuby od krve, která není vidět. Je tam, jen se neprojeví.

Jsi slabá, jsi slabá... Jsi tak slabá... Nevěříš si.. A nic s tím nezmůžeš!

Uchopím-li osud pevně do rukou, proklouzne mi a stejně si udělá, co bude chtít. Musím si začít věřit.

Jsi slabá, jsi slabá... Jsi tak slabá... Nevěříš si.. A nic s tím nezmůžeš!

Je to jen problém v mé hlavě. Smysly nepracují tak, jak by měly. Ta krev tam je. Zuby cením. Krk mě od řevu drásá. Bolest na prsou není strach, ale pěsti dopadající na hruď. Jsem silná osoba, která nezná slitování.

Jsi slabá, jsi slabá... Jsi tak slabá... Nevěříš si.. A nic s tím nezmůžeš!

Nejsem slabá! Jsem silná a strach není strach, ale bezedný pohár šťávy, která mě pohání. Strach není problém v mé hlavě. Můj strach je bezbrannost nepřítele v jeho vlastní hlavě.

Jsem silná, jsem silná... Jsem tak silná... Věřím si.. A ty s tím nic nezmůžeš!