To se povedlo, pane prezidente!

Milé děti, dnes si povíme pohádku. Byla nebyla, jedna malá tajuplná zemička v samotném srdci Evropy. Dost možná byla obklopena devatero horami a protékalo jí devět řek, ale rozhodně jí neomývalo devatero moří. Moře vlastně neměla ani jedno. To však nevadilo tamním úředníkům, kteří byli schopni i bez přítomnosti této vodní veleplochy svou vlast topit v dluzích. Okolním státům to však nevadilo – ty si hleděly svého. A tak si ta naše malá zemička vesele živořila. Její obyvatelé naštěstí nebyli nároční, takže párky, pivo a televize vyřešily všechny problémy. Také samotní úředníci se neměli špatně. Chvíli co chvíli jim v krabicích od bot někdo posílal nějaké peníze, takže se mohli naplno věnovat podepisování důležitých papírů. A právě z řad těchto lidumilných byrokratů, neúnavně bojujících za blaho své země, byl jeden zvolen nejvyšším - respektivě nejreprezentativnějším. Víte děti, přesně si nepamatuji jak se jmenoval, nazvěme ho tedy Pantátou. Tenhle Pantáta jako by z oka vypadl svým obyvatelům. Mluvil sprostě, holdoval bohatým hostinám a taky alkoholu. Jednou si v dobrém rozmaru sezval na svůj hrad vinaře z celé země. Vychvaloval jejich révu a vynášel přísné výroky. Sami děti dobře víte, že nejím maso. Podle mě je to nečisté a nemorální. Zajisté tedy pochopíte, že mě velmi rozesmutnělo, když na konci návštěvy vinařů Pantáta prohlásil: „Smrt abstinentům a vegetariánům…“

 

*

 

Divím se, kde prezident bere tu jistotu, že jeho životní návyky a názory jsou těmi jedinými správnými. Ale prosím, žijeme v demokratické zemi, kde prý máme právo hájit svůj názor. Je však ale nutné ho takto vehementním způsobem nutit ostatním? Já osobně bych se tedy styděl, že svou moc a postavení zneužívám k propagaci svých zatemnělých myšlenek. Stydět se, ale nemá pan prezident v povaze. Škoda. Možná by stálo za to, přistupovat k věcem pokorně a nesnažit se za každou cenu bojechtivě kopat kolem sebe.

 

Otázkou samozřejmě zůstává, co nám svým výrokem chtěl pan prezident sdělit. Možná, že řekl první věc, kterou měl v danou chvíli na jazyku. Ostatně nebylo by se co divit – na sjezdu vinařů je asi těžké zůstat střízlivý. Také se nabízí možnost, že se v zákulisí české politiky připravuje nějaká nepravost. Toho bych se měl (coby novopečený vegetarián) dozajista bát. Podle prezidentových slov bychom mohli dojít k závěru, že přijde doba, kdy bude člověk za své stravovací návyky trestně stíhán – a to trestem nejvyšším. Ať tak, či onak Zeman to řekl velmi otevřeně a dá se předpokládat, že to tak i opravdu myslel.

 

Další smutnou věcí je úřad prezidentových mluvčích, kteří musí na každé konině, co Zeman řekne, hledat alespoň zrnko ospravedlnění. Pravděpodobně odvádí „skvělou“ práci, jinak by snad muselo dojít k masovým demonstracím přímo pod okny páně Zemanova hradního okénka. Je až neskutečné, že jsou tito muži schopni tak vytrvale oponovat naprosto logicky podloženým argumentům. Za to jim patří můj obdiv, který je na druhou stranu pošmourněn tím, že zastávají názory takového člověka. Ale ono je to asi jedno – hlavně, že to „sype“.

 

Závěrem už asi jen říci, že dle mého názoru je současný prezidentský úřad krásnou ukázkou toho, jak by stát neměl fungovat. Prezident by měl být někdo, kdo zvelebuje svůj stát, o jehož lid se s veškerou láskou stará. Ne však někdo, kdo nás hodlá vyhladit v případě, že se nepoddáme mrzkému konzumnímu životu!