Karmický dluh

Mohu utíkat jak daleko a jak rychle jen chci, ona mě stejně jednou dostihne.

,, Tak pokračujte... Co vidíte? Pokusila by jste se znovu popsat vaše pocity, vaše myšlenky? "

Všude je naprostý chaos! Píská mi v uších z těch výstřelů z bajonetů! Do toho se přimíchává pláč žen a dětí. Také bolestivé skřeky mužů, které naše vojsko úspěšně obklíčilo. Je to masakr! Rozkaz zněl jasně. Nikoho nešetřete! Zradili našeho krále!!

Já nechci pokračovat v tomhle šílenství, ale nemám jinou možnost! Vesničané stále vyvýjejí zoufalý odpor, i přes své vysoké ztráty na lidských životech se ještě stále odvážně pokoušejí o nemožné... Spasit své životy před tak ponižující smrtí.

Střílím po všem, co se předemnou hne. V té vřavě jsem zastřelil i psa! Pohltilo mne naprosté šílenství. Náhle se mi začal líbit ten pocit moci a síly! Mám kolem sebe nespočet vojáků, kteří jsou ve stejném transu jako jsem já. A za sebou mám celou armádu! Čím více postupujeme vpřed, tím víc proléváme lidskou krev. Nohy mám zasviněné od bahna smíchaného s krví,která je prostě všude.

Oddělil jsem se od zbytku, pokračoval jsem sám z jiné strany. Velitel již přestal mobilizovat další jednotky. V terénu se nachází jen ta naše+dvě, které tiše vyčkávají na náš signál, že jsme znovu pod palbou, aby nám přispěchali na pomoc. Jdu dál tím bahnem, kolem mě se povalují odporně vypadající mrtvoly v různě pokroucených polohách. Všude je cítit smrt... 

Zahlédl jsem čtyři chlapce, rychle se předemnou pokoušeli schovat do sýpky, jednoho jsem stihl zasáhnout do zad, přímo do páteře. Spadl mezi dveře, tak je ostatní chlapci nemohli zavřít. Rozběhl jsem se přímo k nim. Řvali zoufale o pomoc. Marně... Vytáhl jsem ze svého koženého pouzdra dlouhý nůž a podřízl ochrnutému chlapci krk jako nějaké svini. Vtrhl jsem volným průchodem dovnitř. Ty děti byly schoulené k sobě, jak moc se mě bály. Prosili mne o život, mě však zaslepilo oči šílenství. Začal jsem je probodávat svým bajonetem.

Vesnici jsme úspěšně dobili. Slyším naše vítězné troubení. Z ničeho nic sem do sýpky vtrhly dvě uplakané, vyděšené ženy a padly okamžitě v naprostém žalu na mrtvá těla těch dětí, tak 11-13 ti letých, které jsem před chvílí zabil. Byla to matka s dcerou, ti chlapci jsou její děti, ta mladší žena je nejspíš jejich sestra. Necítím žádnou lítost! Tu mladou jsem popadl za dlouhé, hnědé vlasy a začal z ní lačně strhávat ty prosťounké šaty. Zezadu se na mě vztekle vrhla její matka, mlátila mne vší silou do zad pěstmi. Začala mě tím pěkně srát, rozzuřila mě!! Znovu jsem vytáhl vojenský nůž a zapíchl ho té babce do srdce. Mě zajímá její dcera. Vytáhnul jsem ji ven za vlasy, hodil ji na zem mezi dvě chatrče a začal jsem ji znásilňovat. Nepřetržitě se bránila škrábala, plivala, ale já měl mnohem větší sílu. Zase ten pocit moci! Mlátil jsem ji do obličeje, skoro jem ji ho úplně rozbil, aby byla povolnějíší. Když jsem skončil všiml jsem si, že kousek opodál stojí další vojáci, kteří čekají až bude moje oběť volná. Natáhl jsem si kalhoty a vstal, ihned se rozeběhli k ní a začali se na ní prostřídávat. Ještě v ten den jsem někde zahlédl pohozené její mrtvé tělo, bylo dost zohavené.

Muži z naší jednotky byli později prohlášeni za velké hrdiny, i já! Dostali jsme zlaťáky a byli jsme všichni povýšeni, Za to, že jsme tak dvážně bojovali proti tak velkému odporu?! Je mi to jedno! Jsem obklopen slávou!

,, Slečno, přišla jste si sem pro mou odbornou pomoc s tím, že již 7 měcíců od doby, kdy vás  před vaším domem znásilnilo 5 mužů máte sen, že jste voják, který se dopustil takovýchto svinstev. Myslíte si,že to má něco společného s minulými životy?"

,, Ano!"  ,, Jsem si tím naprosto jistá!" ,, Dobře tedy, jistě si myslíte, že ti muži byli  v minulém životě ti chlapci a ty ženy, že?" ,, Ano!" ,, Karma mi oplatila hříchy z minulého života!" ,, Přesně tak ty děvko!" ,, Mám úplně stejný sen celý život a byl jsem ta mladá žena!" ,, Za to chcípneš!" 

Terapeut se na svou klientku vrhnul, poté co ji omrdal, tak ji uškrtil telefonní šňůrou. Její cukající se obnaženou mrtvolu vyhodil z okna  mrakodrapu. Dopadla z 32. patra na popelářské auto. Zbylo z ní naprosté hovno. Jen červené sračky, které byly rozstříkané desítky metrů po ulici. Na vrchu popelářského auta byl menší kráter z onoho dopadu. Terapeut vše pozoroval ze zhora svým velkým dalekohledem. Položil jej a přistoupil na okraj okna, které před chvílí vysklil tělem své mrtvé klientky a skočil... Během pádu začal řvát dokola větu. ,, V příštím životě chci být tentokrát jen zasraný vepř!!"

 Jejikož zabil, tak se posunul v duševním vývoji níže.  V dalším životě byl tedy opravdu vepřem, (náhoda, že se narodil v podobě, kterou si přál)  ovšem v tomto životě byla jeho klientka tlustý, vyžraný, smradlavý řezník, který si již brousí nože, připravuje háky a vaří vodu. Kráčí si to k té kvičící svini do chlívku se zkušeným výrazem v obličeji. Zabíjačka započne každou chvíli...

V dalším životě byli oba spokojení manželé, měli velkou rodinu, spoustu milujících dětí a obrovské množství přátel. Karmický dluh byl tedy konečně splacen. Sice až po čtyřech životech, ale váhy se i tak vyrovnaly. Teď jen, aby si to znovu neposrali...