Spasitel Bill 3: Skrytá hrozba

Na jednom informatickém fóru dnes někdo nalinkoval druhý díl "Spasitele Billa" a při té příležitosti jsem si všiml, že třetí díl této série není publikovaný na Písmáku. Tak to dodatečně napravuji, zejména kvůli úplnosti celé série. Dílo pochází z roku 2007.

Plátno hlavního stanu Ášramu Sdílené paměti se nadouvalo poryvy větru. Mistr Int zamíchal čaj ve svém šálku a trochu z něj upil. "Za dávných časů uměli Mistři vidět v přírodě a běhu dějin přímo kód. Nyní to již neumíme, ale přesto mi připadá, že vše jde k dobrému. Nová generace hackerů je kreativní a lidé jsou pilní. Bude to dobré." Lord Plusplus, jemuž byla řeč adresována, se usmál: "Příteli, rád bych sdílel tvůj optimismus, ale mám nějakou neblahou předtuchu. Ale na druhé straně jsem slyšel proroctví, že má přijít někdo, kdo nastolí rovnováhu mezi Jedničkou a Nulou. Proto mě zajímá ten tvůj zázračný mladík." "Proroctví mohlo být pochopeno špatně," vzdychnul si Mistr Int, "ale mladý Bill mi opravdu dělá radost: jeho programy jsou dobře a vynalézavě napsané. Již jsem mu udělil několik pochval a vyznamenání... dal jsem pro něj poslat, abych se ti s ním pochlubil." "Poslal jste pro mě, Mistře?" ozval se jemný hlas u vstupu do stanu. "Ano, Bille, pojď dál. Můj přítel lord Plusplus se zajímá o mladé talenty v našem ášramu... ukázal bys nám, na čem teď pracuješ?" Mladík podal oběma mužům svitek s kódem. Chvíli jejich zkušené oči louskaly smyčky a podmínky a poté se oba zamračili: "Bille," zvedl Mistr Int varovně ukazováček, "pokud jsem to dobře pochopil, tak toto vlákno běží bez vědomí, no vlastně proti vědomí uživatele. Vnucuješ mu tam svoje funkce - to je Správná Věc? Mně se nezdá." "Mistře," usmál se Bill, "uživatelé přece nejsou osvícení jako já nebo vy. Chci pro ně jen to nejlepší: je to můj program a já vím nejlíp, jak se má chovat a co jim má přinést." "Chtělo by to trochu pokory, Bille," ozval se lord Plusplus, "vždyť ta netransparentnost - ono se ti to vrátí, třeba narazíš na cizí program, který se má chovat nějak a bude tam vnucený 'jediný správný' postup..." "Asi máte pravdu, pane. Pochopil jsem to dobře, že za tento program nedostanu ocenění? Vždycky jsem si Bitovou stužku zasloužil..." "Tentokrát ne, Bille. Můžeš jít." zamračil se Mistr. "To je typický generálský efekt," obrátil se poté, co chlapec odešel, na svého přítele, "chceš někomu něco nebo někoho ukázat a zrovna tam narazíš na chybu..." "Cesty Determinismu jsou někdy nevyzpytatelné," pokrčil rameny lord Plusplus. "A pouze ve Zdroji máme vše." * * * Za měsíc byl hlavní stan plný žáků. Byla to každoroční soutěž o Zlatý cyklus. Několik projektů již bylo představeno a další čekaly na své předvedení. "Nyní nám svoje dílo představí člověk, ve kterého vkládám velké naděje. Nevím, jestli bych to měl takhle veřejně říct, ale Bille, děláš nám radost. Jsi zatím na Cestě nejdál a -i přes drobné neshody před měsícem, které jsme si vyřešili- jsi stále jedním z nejnadanějších žáků, co kdy chodili po této půdě promeditované stovkami hackerských postupů. Nyní nám ukaž svůj projekt, bude to pro všechny překvapení." Bill předstoupil a spustil program. Poté, co se odvinul jeho běh, všichni zatleskali. "A nyní ukaž kód," usmál se Mistr. "A taky by mě zajímal popis formátu použitých souborů: to ještě postrádám." "Mistře, kód vám neukážu. Vložil jsem do něj mnoho ze svého umu a nechci, aby to někdo zkopíroval." V sále zašumělo. "Ale vždyť ty sám sis zkopíroval před rokem některé algoritmy od několika svých spolužáků..." ozvalo se z hloučku diváků. "Jsem prostě chytřejší než oni, já si svůj kód hlídám," usmál se Bill, "a co se týče těch formátů: vymyslel jsem další geniální věc. Náš ášram je chudý, to víte. Pozvednu jej. Strukturu těch formátů budu znát jenom já: takže všichni, kdo budou chtít ty soubory otevřít, si budou muset koupit náš program: postavíme paláce větší než bájný Chrám Pevného bodu! Budeme si žít..." "Bille, Bille, Bille." zamračil se Mistr Int. "Což si zapomněl, na základní pravidlo platné v tomto vesmíru? Je to Jednota. Všechny věci mají společný původ, jsou různými aspekty Zdroje. Rozsévání duality, skrývání kódů a formátů rozbíjí tuto otevřenost a soulad. Popřemýšlej o tom." "Mistře... tady není o čem přemýšlet... takže nevyhraji Zlatý cyklus? Nedostanu ocenění, které mi náleží, za svůj program? Jsem přece nejlepší." "Uklidni se, Bille. Budeme hlasovat, jako vždycky. Mám však právo říct svoje výhrady - cesta, jíž se ubíráš, se mi nelíbí. Medituj o Jednotě." "Po... popřemýšlím o tom, Mistře." Bill trochu zbledl a šel si sednout. * * * "Takhle mě ponížit! Přede všemi! Nevyhrál nejlepší kód - můj kód - pouze z trapných ideologických důvodů! Já... mám toho po krk. Pořád nějaké ohledy na Jednotu, na transparentnost..." "Bille, uklidni se. Nejsem tak dobrý programátor jako ty, ale přesto chápu, co chtěl Mistr říct," Billův spolubydlící Foobar položil ruku na jeho rameno. "Jdu... jdu pryč! Vidím svoji budoucnost v jasných barvách! Budou natahovat ruce po mých programech, prosit o ně..." "Bille, já tě nepoznávám!" "Viděl jsem to ve snu, svoji vizi," pokračoval Bill, "stanu se jediným zástupcem Zdroje na zemi! Viděl jsem průzory, přes které - a pouze přes které- budou lidé hledět do Světa počítačů. Přinesu do informatiky Tajemství: kódy, které budu znát jenom já. Pojď se mnou. Pojď a budeš se mít dobře." "Ne, Bille, zůstanu tady. Nemám zavolat Mistra? Nechceš si s ním promluvit, aby se ta mentální stavba na tebe nakonec nezřítila?" "Mistra?! Bude litovat, jak mě zostudil, litovat! Stanu se Pánem kódů a nebude nikoho, nikoho, kdo by mohl odporovat! Klidně si tu zůstaň, hlupáku, takových, kteří podpoří mou vizi, se najde. Pche." Bill vyrazil do tmy a do noci, ranec všech svých věcí si táhl s sebou. * * * "Foobare, kde je Bill? Mám pro něj nějaká podobenství, na kterých pochopí, jakou chybu dělá..." Mistr Int vstoupil do Billova stanu. "Bill... odešel, utekl pryč," odpověděl mu smutně Foobar, "říkal věci, jako že se stane jediným zástupcem Zdroje na zemi..." "Při Turingově nekonečné pásce - to zašel tak daleko?" vzdychl Mistr Int. "Nepodaří se mu to, viďte že ne?" bál se Foobar. "Doufám, že ne, synu. Lidé snad nejsou tak hloupí, aby se dali vlákat do pasti." konstatoval, ale celkem nejistě, Mistr Int. "A co kdyby náhodou přese všechno uspěl? Prorazil ten svůj záměr do světa?" "Pak budiž Zdroj s námi," řekl smutně Mistr Int. "Pak budiž Zdroj s námi se všemi."

---