Poutník

Poznala jsem tehdy kluka,dnes už dospěl,je z něj muž,

láska k němu byly muka,do srdce byl vražen nůž.

Jako poutník bloudila jsem,všechno bylo neznámé,

šla jsem loukou,polem,lesem,s vírou,že se potkáme.

Ta víra dávala mi sílu další kroky udělat,

prosila jsem o posilu,ať můžu cestu dokonat.

Už byla jsem na prahu sil,když se asi zázrak stal,

onen muž se objevil,zavčasu mě vyhledal.

Tak z poutníka usedlík se stal,skončilo věčné toulání,

dlouhou cestu dokonal a užíval si shledání.

Teď užívá si zas a zas,každou chvíli,každý den,

dokud nakloněn je čas a nezasáhne nepřízeň.