Písmo mojí babičky v mém snu

Zapomněla jsem 

všechny své dřívější mantry

(potřebuju nutně mluvit s někým z mý planety)

křísím zmodralou naději

na chvíli tak umět věřit 

že to bude dobrý

že nestojím před branou tábora na smrt

A stará paní mi tiskne do ruky papírek s mých pracovním zařazením  pomůže mi přežít

Ona už nemá dobrý zrak

roztřesené písmo 

A dvě další dámy i ona mě chtějí zachránit a ona říká 

Musíš tvrdit že jsi herečka

když budeš dělat dělnickou práci, nepřežiješ

Proč to

nevím pekla ve mně

koncentrák

Cosi z dávna se sem stále sune 

cosi

bylo kdysi a nyní nikdy 

jen stále pocit možná

Ach, v jaké halucinaci to žiju