Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Za horizontem

24. 08. 2015
5
7
951

Je to divné
psát do toho malého okénka
mačkat knoflíky
a přát si,
aby slova nebyly jen žár očekávání

 

Každý den se znám míň a míň
za rok budu - nevím
Vylívám minulost jak vodu z lodě
a ráno už nezrcadlí můj život
...za zatáčkou kdo ví kam,
na rozcestí - vzhůru a rovně

Vidím tvoje doteky
vpité do světla 
toho jiného,
toho co přichází.
Vidím, jak se teprve dotknou

Vysypu posbírané myšlenky
sundám nůše rozumů
a vysvleču kostýmy pravidel nudy
snad vítr a ticho
něco spíchnou a na hlavu klobouk 

Roky ani minuty se nikdy neopakují

Jen černá nekonečná prázdnota
vysmívá se touze hvězd a snů po věčnosti


7 názorů

Dodola
26. 07. 2018
Dát tip

Za rok budu - nevím      to je pěkné


Dodola
26. 07. 2018
Dát tip

Za rok budu - nevím      to je pěkné


Rád se dívám tam,

kde se děje to,

že čas nemá masku z neodbytného naléhání...

...aby to neodbytné naléhání šlo nově a nově a nově a nově nalézat, odhalovat, zpracovat, vtělit. Máš návrh, kde jinde než v černé nekonečné...?:)


atkij
24. 05. 2018
Dát tip
Bez poslednich dvou versu by taky fungovala. Pekne.

Lnice
17. 09. 2015
Dát tip

Mně se líbí moc : Jen černá nekonečná prázdnotavysmívá se touze hvězd a snů po věčnosti


snad vítr a tichoněco spíchnou a na hlavu klobouk 

Roky ani minuty se nikdy neopakují................*/*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru