Podzimní lásky

Slova sladkými úsměvy opřádáš,
krásné je poslouchat tvé lži.
Neklidné oči, o čas mne okrádáš.
Zakletí mezi dvěma zdmi.

Blízko k podzimu, samotu nezvládáš,
hadím jazykem city mni.
Mluv taky za mne. Slova ty ovládáš.
Jen povídej, směj se a sni!

Nebe je zatažené mlžným pláštěm,
do trávy se snáší rosa,
ruka má v tvojí leží si tak vláčně,
odmítavá, lehká póza.

Letní čas tak přeplouvá do podzimu,
brzy už květy uvadnou.
Toužíš být nablízku? Já ti prominu.
Mluv slova, jak tě napadnou!

Lehký stisk ruky je moje odpověď.
Ty mne miluješ, však já tě mám jen ráda.