Na okraji vesmíru

Vždy nestranně a ze všech sil nadržuju krásnu;) ...toulá se, nepočká,..světlem i temnotou, nepatří nikomu
V loukách šafránu střetávat duše, které ulovilo z pastí všednosti.
Proudy co pramení v radosti
A učím se pak bez nich nebýt smutný

 

 

 

Odejít a přitom celý zůstat
těch chvil zas tolik není

kdy srdce klouže temnotou
a září

bez neléhání,

očekávání,

V loučení
přání srdcím i vůli - jen nejlepší

Zem svými díky
vášnivě hladím

za vše

co až s posledním ohlédnutím
zůstává jako to jediné

co vede  vždy přímo
a správně

co dává jemnou tvořivou sílu
beze smutku a váhání
jít

a místo slz posledního objetí
zvonivý smích

pronikat tichem

 

 

 

 

 

 

---