Ustrašený pštros

Safiáne,

v tomto bychom se asi neshodli.Na současné poezii mi nejvíce vadí její

velmi častá bezobsažnost. Je to takové "mnoho povyku pro nic".

"Dám víc na obsah..." To mi připadá jako přísahat na smrt poezie. A je jedno, máme-li na mysli volný nebo vázaný verš.

Hlasité čtení je jistě prospěšné, ale tady by to asi chtělo trochu studia.

Děti by se měly naučit cítit rytmus. Ale ... konec konců... špatné verše se dětem vnucují desítky let, tak proč dělat lepší?

Dám víc na obsah,ale přesto : pochop,že jsem autorka vázaného verše,

která v podstatě nic jiného neumí a tak se na všechno dívám z hlediska

své původní(dnes už zcela zbytečné) "profese".

záleží na tom, na které slovo dáš největší důraz ... asi si to chce zkusit přečíst nahlas ... je víc rytmických nebo arytmických možností. Nejsem ale mistr rýmu, to je pravda, jen si to tak zkouším.

S obsahem se musím ztotožnit - tip.

Ale s tím rytmem má asi Safián pravdu.Ještě bych nad tím podumala

a nějak bych to přičísla.

Tohle dětem? Hodně nedovařené jídlo. Moc by jim neprospělo. Ani pořádný rytmus to nemá.

Moje žena mi do písku         vždy zahrabe se žrádlem misku.

Musím si tak špinit hlavu       pokud chci mít nějakou stravu   : -))   /**