brána

brána

 

brána do světa mrtvých

stůj, pohlceni plynem

těla pohublá

strachem oblečená

křik, drápání zoufalství

hlavou vzhůru

všudypřítomná smrt

jen pár krabic přeživších

 

popel sedá na květy

zlatého deště

už nemůžem, dost

a pod dveřmi krev

která není vidět

 

jednou se situace obrátí

v ubližování dozorců

kteří neměli srdce

 

člověk = kus

 

 

v příkopech

 

v odtržení emocí

rozdupala jsem sebe

obvazy hřejí na zápěstí

 

cestujíc po celém těle

hudba do ztracena

prchavá pomíjivost

tichých slov

 

lidství v příkopech

sraženo auty

popadá dech

nenech mne zemřít

 

...

 

 

 

 

 

---