Falešný pocit stesku

Svou stranu sis zvolil,
když něco jsi ztratil
ve spícím lese

V danou chvíli,
kdy pocity sílí
jsi zmizel

Zmatenost sama,
situací daná
mě ničí

Hořkost jazyka,
která se polyká
kvete

Vrátil ses zpátky,
beze zkratky
ke mně

Puštěná sprcha,
pěna co stéká
po těle

Hladící ruce,
bušící srdce
a ty...

Chuť lehce protéká,
přitom není zdaleka
blíž

Strachem už nedýchám
od tebe utíkám
pryč

Zahnané do kouta,
šeptáš mi do ucha
lži

Slepá důvěra,
v očích umírá
pozdě

Světy se hroutí,
stanou se sutí
stesku.