Kéž bys mohla promluvit...

Věnováno Umbratice

Umbratica mi tuhle u piva řekla

jsi mladý, chytrý a píšeš fakt skvěle

ale

ty tvoje anální motivy

to mě děsí

možná jsi úchyl

víš?

Ale i tak bych se s tebou klidně

oženila

chceš?

 

Pak jsme se

ožrali

odpadli

a já měl druhý den

depku

přemýšlel jsem

jestli to

přeci jenom 

nepřeháním

ach!

 

Přemýšlel jsem  a přemýšlel

a pak si řekl

Ne!

Pro Boha svatého

(mého i tvého)

vždyť řiť

Toť jen odvrácená strana

úst

součást nejdokonalejšího

z božích tvorů

proč by měla být špatná a zavrhovaná

jen proto, že dobře slouží

svému účelu?

 

Velebím řiť

a nejvíce přirozeně

velebím tu svou

 

Mým snem je literární čtení

kdy vystoupil bych na pódium

sesmekl ze sebe kalhoty

i tanga kožená

předklonil se

a počal hovořiti

jak jinak než

řití.

 

Můj skvostný anální věneček

stahoval by se a pnul

co rtíky sličné panny

toužící po prvním políbení

vypouštěl by jamby

zvukolibně vázal slova

a já bych zatím v klidu

potahoval z viržinka

 

Lidé by šíleli a volali:

Vivat Radovan, náš bratr

Slovan!

Alchymista poezie!

Ať žije!

 

Pak strhla by se v davu mela

dívky lačné básníka

by mne uchvátily

líbali mne

na ten libý otvor

a já bych sténal slastí!

 

Znovu vo(i)lám

(i když vím, že už bych neměl, neboť tahle báseň začíná být nějak podezřele moc dlouhá)

řiť je božím dílem

co zaslouží si pozornost

ne zavržení!

krásná je ve svém božském záměru

tak vzdejte čest

tělnímu závěru

A kupujte měkčený toaletní papír

ať nemáte záděru

 

 

 

Kdo velebí řiť

ten v podstatě jen

hlouběji vele

 

---