Jsem u tebe

a je to...

Tak dýchej přece Jsem u tebe A ničemu už nepodobní Tichým hlasem pootevřenými ústy Zlé přejde dobré zůstane Hejno hus a štěkot psů Dálka našeho nebe a chlad podzimu To temnota zebe Neutonout v šeru dusnu a temnotách Chvíli po letních bouřkách Tak vzpomínám kudy chodil jsem střemhlavě podél řeky A teď opět ta samá chvíle A teď jak jen jsme spolu šťastní A teď můžeme a dokážeme se radovat Když mám chuť se modlit znova Tichým odevzdáním své vůle To že je jen láska A neudělám nic Tak pověz jak jen tě mohu obejmout Musíš čekat A nebudu se ptát jak dlouho Jen pár dní A než se rozední Znovu rozední Slunce vyjde smířenému Slunce vyjde trpělivému Hvězdo Jasná hvězdo mého mlčenlivého nebe Jsi mé přání má modlitba Víra naděje i láska Vše co trvá neumírá a žije věčně A krajina tichá Obzor temný chvíle se zastavila Hodiny bez ručiček A pak dívat se tak dlouho z okna Dívat se tak dlouho do stmívání Dokud se v okně nedívám už jen sám na sebe A co bys řekla Vybásním si i tvou prostou a samozřejmou přítomost Tebe tvůj dech propsat se k němu Ke tvé radosti A praská mi v kostech Jsou lidé kteří opustili kontinenty Už sám nejsi A tebe tak přítomnou A chce se zaplakat A pak vyjde slunce A husy táhnou nad krajinou A pak tolik u tebe co mi nebe napoví Mít chuť oblečený v červenou A pak žít a nespěchat zastavený čas I dny se opakují opakující se rytrmy přírody A v ní být nahý na těle matky A hvězdy a slunce nad hlavou Jasný den podzimní a tebe

---