Zblázněná

Mám strach ze dvou věcí. Prvně se bojím toho, že se zblázním. Druhně něhně jemně toho, že už jsem se zbláznil, ale nepoznal jsem Hitlera, když vystupoval z tramvaje letící z Egypta. To vám mimochodom byla hrozná náhoda. On měl původně letět na holubovi do Madrásu a zpátky na tom samém holubovi přes Buenos Aires a Moskvu do Hamburku. Jenže ta žížala byla tak oslintaná, že nešla překousnout a tak se musel na háček napíchnout useknutej palec jakéhosi prasopsa. Víte komu se říká prasopes? Ale to teď vůbec nechci řešit, zajímá mě ten kamen, co leží uprostřed cesty. Nedá se přes něj přeleťet. Skoro se to povedlo slečně pečovatelce, ale v tom nejlepším si rozbila hlavu o futra a začala tak nadávat, až z toho omdlela. Dál už je to myslím celkem nejasné, takže to vezmu stručně. Vzal jsem jí klíče, oknem vyskočil na zahradu, v zahradní kůlně ukořistil nůžky a fajnový gumovky a když jsem se snažil přelézt přes plot, praskla mi guma od tepláků, tak jsem si šel pro nový prášky.