První sníh

Tato báseň přišla tak lehce jako první sníh. Aneb stačí šálek kávy a pohled z okna.

První sníh

S prvním sněhem přichází smutek

a taky otázka.

Kolik by mě stál dobrý skutek?

Někteří zaplatí neochotně

a jiní rádi.

 

Zeptám se tiše,

jen tak pro sebe.

Co komu na dobrých skutcích vadí?

 

Zahalen do sněhu prochází ulicí, 

prochází městem i malou vesnicí.

Prochází městem, váhy v zmrzlých rukou má,

někomu ubere,

jinému přidá.

 

Soudí tak tiše, tiše a spravedlivě,

naslouchá všem,

stejně a bedlivě.

A když poslední vločka hladí jeho tvář,

odchází tiše

za ním zlatá zář.

---