Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČervená, modrá a bílá
Autor
Ozzozorba
Červená, modrá, žlutá! Led, teplo, mravenčení a zase led! Mají svoje metody jak přivodit zkrat. Člověk už neexistuje, tak jak ho známe, už necítí bolest, ale nestal se z něj ani robot bez emocí.
Za vše může technologie třicátého století, která umožnila, aby se starý typ člověka přesunul do jemnějšího těla do mavrosilku. Je to látka, respektive tekutina, ve kterém prodlévá lidské Vědomí.
Nemám ani nohy ani ruce, a ani kůži. Skvělá metoda jak ukázat na fyzická trápení dlouhý nos.
Jsem uzavřen v policejní kapsli a chtějí ze mne dostat informace, které jim ovšem nemůžu vykvákat. Nejsem přece cvok, teda zatím ještě ne! Držím se, abych se nezbláznil. Pro člověka z dvacátého století by to bylo jen polechtání, ale pro dnešní typ zhýčkaného Vědomí, hrůza!
Nemohu odhadnout, jak dlouho ještě vydržím. Ochch! Kmitočet béžové barvy (tu nesnáším) už to asi nevydržím ……
„Same! To by stačilo“ ozval se kovový zvuk. „Našli jsme vlákno a teď budeme rybičky pěkně tahat ven!“
2 názory
...abych pravdu řekla, tak to úplně nechápu. Ale představa bezmocnosti vědomí, jež se nemůže samo o sebe jakkoli postarat... připomíná mi to stav naprostého ochrnutí... hnusný pocit naprosté bezmoci.
Často sním o tom, jak bych chtěla být silnější, rychlejší a šikovnější...být v nějaký kapsli,, tak potřebuju aspoň myslí ovládaný internet, jinak bych byla cvok tak do dvou vteřin (ještzě mnohem větší než jsem) a chtěla bych jen umřít!
..takže je to v určitém směru zajímavé dílo. Zkus se do toho víc vžít a rozepsat...třeba by to nemuselo být zlý;)