Ke kmitočtu srdce

Lokám. Jedinec už mě přestal zajímat. Berou mě jen skupiny, třeba holky s tetováním. Jejich motýlci na kříži, kteří rozhodně mávají křídly i níže. Spoluviník jedné tragédie mě pozval do stripbaru a omámil mě tak, že mě málem zlomil a já ztratil svou orientaci. Přesto jsem se ovládl a v nestřežený moment mu dal pěstí. Nejsem útěkář. Jsem popravčí četa a postřílím všechny, kdo by chtěli odvrátit mou pozornost od ušlechtilých cílů. Teď se například chci zlepšit ve hraní na kytaru, utahuju struny a pomalu se probouzím v cizím pokoji a s úlevou zjišťuju, že vedle mě neleží nikdo menší než veřejně známá žena. Jsem z ní trochu na větvi a přemýšlím, co s načatým ránem. Je nám spolu dobře i potom a já nechci věřit tomu, že jsem to zase jednou zvládl. Poslední co si pamatuju je cesta taxíkem z klubu do klubu, tehdy ještě s přáteli. Peroxid vodíku odbíjí jedenáct, když se loučíme polibkem. Čísla vyměněná máme. 

Na ulici mi je těžko a při každém kroku cítím bolest v tříslovině včerejšího vína, které jí muselo zmást hlavu, když jsem jí chválil oči a boky a něco ještě dalšího jsem jí zřejmě vyprávěl, jak mívám ve zvyku. Neústupnost byla charakteristikou všech velkých mužů a není snad nic, co by žena na muži ocenila více. Například všechny tělesné nedostatky, olysalost v rozkroku a pivní pupek a počínající pleš, vše se dá přežít, když má muž trochu fištróna na to, aby se choval rozhodně. To něžné pohlaví uklidňuje a přináší mu to radost z návratných rytmů mužské vypočitatelnosti. Trvalo mi sedm let, než jsem to pochopil, ale teď z toho těžím jak z ropné plošiny melancholie. Černá žluč se mi obrací v těle, když nacházím milostné rýhy na hýždích milenky, které jsem nezpůsobil. Ve všech záhybech jejího těla pozoruju otisky cizích prstů, přesto jsem schopen vstoupit s ní do království intimity. 

"O čem to zase meleš?" ptala se mě Monika už patřičně rozezlená z toho, že jsem jí do telefonu dvakrát opakoval, jak ji potřebuju vidět zejména proto, že jsem se vyspal s jinou. "Neuvěříš, kdo to byl", namítal jsem provinile a snažil se v ní vzbudit zvědavost. "Mě je kurva do toho kdo to byl!", řvala na mě a já už viděl tchýni a všechny papíry nutné k rozvodu toho, co jsme si před úředníkem svatosvatě slíbili. Nechtěl jsem přijít o to potěšení ji mučit, ale tentokrát jsem chápal, že je situace vážná. Vzal jsem si tedy taxíka a znovu ji zavolal. Těšil jsem se, až odemknu dveře našeho bytu a ona pochopí, že zase naletěla. Kéž bych byl jedním z těch mužů, kteří se potěší citovou vazbou. Ta může být velmi pevná a když vás pak žena obepíná a těsní a vy si v ní děláte prostor na zálety, je to jen hra, která nekončí na hotelu ani v bytech vdaných žen. Dnes bych byl rád někdo jiný a věděl jsem, že to hodně chci a šel jsem si zatím až do koupelny, kde seděla u vany a brečela. "Slyšela jsem prásknutí dveřma", řekla mi na uvítanou a já ho také slyšel, i viděl a v něm se zračila má budoucnost. Ona odejde, uvědomil jsem si a ta panika, do které jsem padal, by se dala krájet. Padl jsem vedle ní a s potěšením si prohlížel své vlastní zženštilé prsty, které ji konejšily. 

"Uhni", zařvala a pokusila se vyprostit z mého objetí, nebyla toho však schopná, protože jsem ji držel pevně a vzpomínal na všechna něžná oslovení a všechny výlety a jiné prostopášnosti, kterých jsme se spolu dopustili. "Když vidím tetovanou ženskou a beru jí, prostě si ji vezmu", namítal jsem a pokoušel se o laciný úsměv. Nevěděl jsem, mám-li hrát gigola nebo lamače srdcí, natřásat se před manželkou mohl být dost dobře začátek konce, stejně tak jako nový začátek a milostná předehra. V tu chvíli jsem si obzvlášť trýznivě vzpomínal na slova jakéhosi herce nebo snad jazzového pianisty, který ke stáru tvrdil, že by radši měl jednu ženu tisíckrát než tisíc žen jednou. Zvědavost a fetiš her se slavnou osobností nemohla vynahradit pouto, které jsem roztrhal. Teprve v taxíku při tom podivném mlčení mi došlo, že Monika nevzlyká jen proto, že jsem si udělal dobře s cizí ženou, dokonce vůbec ne kvůli tomu. Věděla, že ji miluju, nevadilo jí, jaký jsem a znala mě už dříve. Ale ten slib! To, že jsem jí před třemi týdny tvrdil, jak teď bude všechno jinak.