Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRůženka a kanibal.
Autor
radvanec
V pokoji na zámku, uprostřed trní,
spanilá dívenka tiše si chrní.
Chrapot se rozléhá po celém lese,
i medvěd hromotluk strachy se třese.
Ne příliš daleko, od toho místa,
kanibal pro něco k snědku se chystá.
Doufal že v lesíčku nalezne houbaře,
těžko však hledati houbaře na jaře.
Marně tak naháněl masitou potravu,
v břiše mu kručelo a cítil únavu.
Do mechu ulehl, chystal se ke spaní,
náhle však zaslechl hlasité chrápání.
Neváhal, radostí na nohy vyskočil,
po směru chrapotu vesele vykročil.
Zapoměl, že se mu zachtělo spánku,
v mžiku už postával u brány zámku.
Došel až k posteli, mlsně se olízl,
nebohou Růženku ve spánku podřízl.
"Nemám rád, když je má svačinka hlučná,
doufám, že nebude zbytečně tučná."
A teď se asi ptáte, jak to celé dopadlo ...
O konec pohádky, přátelé,
s Vámi se velmi rád podělím,
Růženka, ač byla šípková,
nakonec skončila se zelím.
8 názorů
Velmi bystré jsou tvé oči,
všimly si, že Růža skočí,
není to však vina Růži,
zkrátka nejsem ve své kůži.
Nedávej jí za vinu,
že jsem napsal kravinu :)