Dark side

Mumlám si něco jako modlitbu ve vodě, ale stejně mi bubliny vycházej, tak akorád z tý mí pobeďákovaný p*dele. Lidi často přicházej a ještě častěji zas odcházej. Svědomí se po čase samo vypere. Tvářím se přiměřeně v pohodě, ze vnitř jsem na chvíli zas prázdná. Mé emoce jsou totiž konečně, opět vyblitý na tom podivném plátně, co místo mě teď tváří se kysele, kysele, jako když umírá zmuchlaná láska. Jsou věci, co jsou jen o společné dohodě, nemusí ihned postel praskat. Občas houpu se v té kleci sama, jako na vodě. Život mi připadá jako nějaká prohraná sázka. Lovím ty nápady jako lvice, někdo by řekl, že jsou má dílka krásná. Já je však tvořila například na takové emoční vlně, kdy přála jsem si sebou zaplnit, tak akorád ten márniční mrazák. Já se umím v depce zabavit, pořád mám v sobě to dospívající dítě. Vodou plním dál svý plýce, motám se už bez rozmyslu do své vlastní sítě. Plavčík se dost možná trochu lekl, nenechám se už ale nikdy v duševním růstu zpomalit. Moc toho vidím... Tak poddávám se tomu rutijnímu stresu, nic mi zdá se nechybí, dokud mi osud ještě ty křehké prsty neusekl. Nikdo se od nikoho nedozví, že mi je ve skutečnosti do breku. Nikdo nazná mé myšlenky krvavý, nebo že si představuji ovládat oživlou kometu... Vlastně toho o mě ví, každý jen to kulový. Lidé sráží mě opět k zemi, chci se před tím vším svlíct. Chtějí snad vidět moji padající hvězdu!? K*eténi pitomí, já přání povrchním s*viním prostě neplním. ;) Jsem lvice, jdu se až do roztrhání s těmi s*urvysyny být! Jsem připravená na tu další šílenou jízdu! Svět mi připadá jako n*sraný býk. * Elvi

---