se zavřenýma se nejlíp sní

                                                                                                    verulinda

dva   nadýchané  polštáře a  sladká  očekávání

 v  mosazné  posteli   často  mívám

s   vlasy  rozcuchanými co  nestačily  uschnout

se  zavřenýma  očima o tobě sním

když   kolikrát už od rána v sobě udržuji oheň 

který  bych  večer chtěla  rozdmýchat

zvědavý   Pan  Měsíc  se  chtěl přes  záclonu  dívat

a   zatěžko  mu  vůbec  není  vylézt   až  na kopec mezi stromy

tam usadit se obklopen hvězdami

ale  jak by  mohl  cokoli  spatřit?

tebe?

musel  by  skrze  mé  oči

ty  mám  však zavřené

teď  i  Měsíc  už  ví 

že  se  zavřenýma  očima  se nejlíp sní