Volná

Rodiče pětileté Lili, si už delší dobu plánovali dovolenou jen pro sebe. Dcerku svěřili na hlídání její babičce. Babička ale nabyla na Lili zvědavá, ihned po tom, co rodiče na dva týdny odjeli, odvezla ji na venkov ke svému manželovi, se kterým se nebavila, nebyli spolu vůbec za dobře. Děda byl opilec a podnikal se svým synem( strýcem Lili) v rodinném chatovém táboře, poblíž hranice s Polskem. Už první den se jí tam nelíbilo, neměla si s kým hrát a nikdo se ji nevěnoval. Sledovala vystrašená opilecké rvačky a učila se další sprostá slova. Děda se strýcem byli věčně v lihu. Jednou, když to děda přehnal s alkoholem hned z rána, překvapil Lilu zajímavou snídaní. Nachytal pár šneků, neodmoučnil je a ani je nevykuchal. Vařil je asi jen půl hodiny. Jejich malé mrtvolky byly tak tuhé... Popřál ji dobrou chuť a šel do hospody zas pít. Snídani dala kočce. Už ji to tam vážně sralo, chtěla za svými milovanými rodiči, ale ani se jí neozvali. Začala zabíjet čas vyřezáváním ornamentů do stromů v lese, kousek od chatového areálu. Jednoho večera, když ji zas nikdo nehlídal, se začala pomalu přibližovat k dřevěnému altánu, který byl narvaný ožralými Poláky, co zrovna slavili nějaký svůj svátek. Šla do vnitř mezi ně a usmívala se na ně. Taky se na ni smáli, než ji jeden z nich popadl a hodil z okna altánu ze dvou metrů na tvrdou, štěrkovou zem. Smáli se pořád, nejspíš se po ní ani nikdo z nich neohlédl. Lila ležela na zemi s rozbitou tváří. Ani se nehla, byla v šoku, nechápala co se stalo, proč ji to udělali. Brečela, ale chtěla se vybrečet matce v náručí! Nějak vstala a šla směrem k místu, kde se hrál stolní tenis. Šla za dědou, nevěděla, co má jinak dělat. Pinec tam hráli Poláci vs její děda se srýcem, publikum tvořilo hodně lidí. Mluvili jazykem, kterému zatím nerozuměla. Když mezi ně přišla se skrvavenou tváří, strýc ji odstrčil a řekl ji, ať mizí spát. Malém vedle ní spadnul. Poláci oba členy její rodiny nalejvali vodkou, nejspíš aby přestávali zvyšovat skóre. Pochopila, že si musí pomoci sama. Na prochcaných hajzlech si sama vyndávala štěrk z ran na obličeji. Brečela a všechny tváře, co se ji za dnešek vybavovaly, proklínala. Druhý den se dozvěděla, že s jejími rodiči spadlo letadlo, do péče byla svěřena babičce. * Elvi *

---