Touha

Stála jsem uprostřed potemnělé chodby, chtěla jsem utéct, ale  mé tělo mělo vlastní rozum.
Stála jsem a dívala se jak přichází. Ozvěna zesilovala jeho kroky.
Zastavil se mezi dveřmi a já si ho mohla prohlédnout. Vysoký, mužný, s pronikavým pohledem a smyslnými rty. Cítila jsem jak se mě, pod jeho žhnoucími pohledy, zmocňuje vzrušení. Bez pohnutí jsem přihlížela jeho rozhodným krokům, které zkracují vzdálenost mezi našimi těly.
Touha z něho sálala a s každým jeho krokem se více podobal šelmě a já se, se stále zkracující vzdáleností, podobala jeho kořisti.
Zastavil se těsně přede mnou, s každým nádechem jsme se dotkli hrudí, s každým dotykem mnou projel zášleh rozkoše jako rozžhavené železo. Hleděli jsme si do očí a mně se slabostí podlamovala kolena. Lehce jsme se dotýkali jeden druhého. Se stále větší a větší naléhavostí jsme vklopýtali do nejbližšího pokoje. Ve směsici líbání a doteků se sneslo oblečení na zem. Doteky střídaly doteky, polibky neměly hranice a my jsme propadli bezmezné touze, která spalovala každou píď našich těl. Byla to živočišná přitažlivost, která nás svedla dohromady a nekončící touha, která nám vládla po celou noc...