FIKTIVNÍ SVĚT 70.

 

 

Po mé předvčerejší otrokovické návštěvě je jisté, že moje vlastní představivost i tu dosáhla další své meze, a že kromě zázraku, jenž se však nedostaví, mě od neodvratitelného debaklu skoro roční mé snahy může odvrátit toliko případný zájem příslušníků tamní komunity Svědků Jehovových, třebaže v průběhu mých několika investigativních expedicí jsem žádnou dvojici jejich delegátů v okolí nádražní budovy postávat neviděl.

Bydlí v činžáku přes ulici, jmenuje se Mirek a je vedoucím jejich českotěšínské komunity, a poněvadž spolu vycházíme lidsky nadstandardně dobře, poprosím ho tedy e-mailem s přílohami, zdali by v můj prospěch neoslovil stejně nehmotně elektronicky Svědky otrokovické, kteří jsou při jejich misijních pochůzkách vybaveni tablety.

Takže by, nacpanými mými obrazovými přílohami, jejich prostřednictvím mohli případně naskytlou se kohosi letmou podobu velice snadno porovnat, a v případě obzvláště příznivé náhody či dokonce shody mnou nenalezitelně neznámou identifikovat.

Neoslovovat, netázat, určit pouze její situaci jako věcně fyzikálního bodu v dílčím místě a čase, abych já případně někdy příště mohl na jejich zjištění při obchůzkách navázat.

 

Aniž by tedy ihned poté dotyčnou v můj ten příkladově vůbec nejsobečtější egocentrický prospěch oslovili, už jenom tím, že by jen na cosi pouze pohlédli a dvě podoby porovnali, dostávali by se i tu takoví případní lidsky vůči mně vstřícní jedinci do kolize s ustanoveními či nejběžnějšími intepretacemi znění nejméně těch dvou/2 zde platných zákonů na ochranu osobních údajů, osobnosti a tak dál, třeskutě bolševických, ač parlamentně schválených až po 2000. roce.

 

Sám bych si za navádění, popřípadě s použitím znění odstavce o spolčení, k takovýmto skutkům mohl odnést jako výslužku z budovy nejbližšího okresního soudu rozhodnutí o dokonce až dvou příštích rocích strávených nepodmíněně, ještě že tu pořád nejsou v okolí uranových jam lágry, soudruzi!!!

 

Proto upozorňuji, že kdokoli, jenž mi v hledání dotyčné neznámé otrokovické paní bez jejího souhlasu (který je bez nalezení jejího fyzického těla nedostupný) sebeméně, byť jen nápovědou, naznačením, skutkem slovem, ústně, písmem či v jakékoli jiné podobě pomůže, vystavuje se sám případnému trestnímu stíhání.

 

Z letmého plánu oslovit českotěšínského souseda Mirka běžně obyčejným e-mailem nezbylo tak po předchozí pohrůžce nic nežli pachuť nesplněného snu, jakožto Nepřátelská osoba evidovaná StB odcházím tedy poznovu do ilegality, nosit zde v zemi tričko s vyobrazením kohosi (popřípadě snad i čehosi) všem vůkol neznámého je tady trestný čin.

 

Budiž zde všechno vyjádřeno či shrnuto, kumulováno, v celé absurditě souvisejících jevstvovostí, příkladem, jenž jsem ve středu dopoledne zinscenoval před barikádou masívu budov otrokovického komplexu s názvem Beseda.

Přiklonil jsem se tričkem s vyobrazenou paní k otevřenému levému přednímu okénku stříbřitého služebního policejního automobilu číhajícího zde na začátku vedlejší uličky, a členů tříčlenné hlídky chlopcuw radarowcuv zasedlých uvnitř se postupně tázal s mým prstem ukazujícím k hrudi, zdali vyobrazenou neznají.

Neznali.

Měli bysme snad?, tázal se jeden zevnitř.

Takto vyzván, poskytl jsem neprodleně zásadní indicie dotyčné.

Aniž by snad ihned sebeméně projevili nutnou bedlivost či horlivost k uplatňování, případně striktnímu vyžadování, až k případnému servání obrázku z mého trička potaženého maskovacím potiskem – tedy činění nebo úkony ve prospěch či trestněprávnímu naplnění ustanovení onoho mezi otrokovickou fejsbukovou veřejností všeobecně známého platného zákona.     

 

Na třetí den poté, tedy dnes, tedy vzkříšena, se mi při psaní letmo vyjevila paralelní reminiscence.

Kdysi za normalizace mě urgentně předvolali na pražskou televizní dramaturgii, když jsem se jednoho rána směrem od Hlavního nádraží do Jindřišské dostavil, dramaturgyně paní P. mi oznámila, že se mnou zastavuje spolupráci na rozepsaném scénáři chystaného seriálu večerníčků.

Když jsem se domáhal důvodu, špitla mi po přemlouvání velmi obezřetně, že se stalo na popud celoředitelské náměstkyně Balážové, která se při hodnocení 4. dílu mého scénáře do zápisu vyjádřila, jak si od tamtěch časů pamatuji doslova:

FILMOVÁ GROTESKA VYVOLÁVÁ V NAŠICH DĚTECH SKLONY K AMERIKANISMŮM, COŽ JE NOŠENÍ TRIČEK S ANGLICKÝMI NÁPISY A KOUŘENÍ HAŠIŠE.

 

A se stejnými, týmiž, orwellovskými prasaty v čele, s jen pouze zdánlivou mezerou 26 let, je to tu, vyvstalo, kvůli tričku neodvratitelně zas!

 

 

 

.

---