Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSoukromá Sovovská variace
Autor
Bulvena
Kdo mi tak zcuchal můj poslední vlas
kdo vločky sněhové nasypal na mé vousy
v tom kraji básníků jsem poznal plno krás
vzpomínky sladké skleróza nezardousí.
Na koráb zvetšelý teď napnu plachtu svou,
ať v klidných vodách do zátoky vpluje.
Jen ten vyorá brázdu hlubokou
kdo s velkým srdcem , s láskou ordinuje.
3 názory
Jé, symbolismus!
Očima vypravěče vidím zmateného (zcuchal poslední vlas) starce (sněhové vousy), který se umí kochat okolím (kraj básníků), než se to něčím změnilo (minulý čas dokončený), ale vzpomínky zůstávají.
Začíná něco nového (můj koráb vyplouvá) a cítí klid okolo (klidné vody), zatímco sám zasahuje do okolí (koráb vyorá brázdu) jeho ochotou k okolí (srdce ordinuje).
-> Stařec je závislý na okolí, pomocí kterého se uklidňuje. Pěkné a smutné!