Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKoberec snů
Autor
MadPoet
Zavírám oči… sedím pod stromem, kouřím stoletou dýmku a s přivřenými víčky pozoruji Tě. Tančíš si na louce plné květin, na koberci snů. Bosé nohy ladně odráží se od kapiček rosy. Konečky prstů hladíš stébla trávy, která sahají až do nebes. Oblaka, tak lagunově čistá a svěží. A vítr opět zdraví nás. Však jednou zastavil se mi na dlani. Hleděl mi do očí a čekal. Můj zasněný pohled ztracený v zrcadlovém dýmu spěchá kdes v dál a přitom opodál stálas Ty. V celém svém půvabu. Hrála sis s vlnkami na samotných koncích havraních pírek, omotávala sis je kolem prstů a stále ses smála. Perlami krášlila jsi svět. Pak dlaní přejelas onen koberec snů. Nejprve něžně, jako sama jsi. Pak otočila jsi ruku hřbetem k zemi a cítila tajemný dech půdy. Každičkou částí ruky překvapovalas svůj hmat a cit. Jaký to byl krásný pohled, na zvědavost a hravost. Na lidskou krásu a jemnost v bělavých rukách nesoucí slova zapomnění. Mlhavě ztrácíš se v dáli a já? Šílený básník, sedím opřená o vůni kmene v stínu mohutného buku. Otevírám oči…
4 názory
stoletá dýmka, přivřené oči, louka plná květin, lagunově čistá oblaka, vítr zdraví, zasněný ztracený pohled, ona v půvabu, perlami krášlila, tajemný dech, hmat = cit, zapomění, sen.
o idylické estetice a kráse okamžiku.
Zvláštní slovosled nebo zvláštní volba tvarů zájmen, říkám se hned od první řádky. Dochází mi, že na tom zvláštním, trochu archaicky půsovcím "slovokladu" je postaven smysl nebo síla tohohle textu, což ja ovšem nedokážu posoudit. Kdyžtak mi vynadej :-) , a věř že přijdou lepší čtenáři.
Ta věta o nohách...to se bych dala jinam...přesně řečeno za slovo nohy, ale celé mi to připadá nesmyslné...jak se můžou nohy odrážet o kapičky..
lagunově čistá oblaka? A vítr opět zdraví nás...zas divná inverze.
..jo aha, dál už je to tak divný, že v tohle vesmíru se mohou nohy odrážet asi i od prdu... za mě podivná snaha o poetiku a nějakou báseň v próze, ale mně se to nějak nezdá... ani jsem to nedočetla, páč tohle ani nemůže mít pointu.