Ze vzduchu padá víla

Ze vzduchu padá víla

Je špinává od vína

Piva uź nebylo moc, aby mohlo zachránit tuhle zkurvenou noc

Pluju, pluju sám na člunu do světa snů 

Není to člun je to koráb

Pluju tam do dálky  

Čeká mně tam pohár a taky trezor a zámky

Jsem uź tam, držím klíč, po mé hlavě liješ znesvěcenou vodu, snad ten trezor nikdy neotevřu.

Je v něm skrýtý tohle : 

,,Vesmír slz’’

,,Hrob požehnání’’

,,Ostrov slabik’’

,,Milión k snídani’’

,,Egohojič’’

,,Chránič půldob a slabik’’

Stejně je to na nic 

Do dob, kdy nebudeš držet to žezlo

Pak ti bude jedno, jaký si tě všimne hejno

Hejno netopýrů a much

Založíš vesmírnej pluk žoldnéřů a básníků

A pak ten pocit bude něco jako tohle : 

Vstoupíš do pyramidy

Kde bude poklad 

Bude tam bůh umění a můza

Setkáš se sám se sebou a s ním

V bedně bude další zásoba slov a slabik

Z kterejch vymyslíš další rým

Sežereš tu zásobu

Pak tě z toho snu vytáhnu

Už pak nebudeš zbabělej panic, kterej říká, že všechno je na nic. 

Budeš král vesmíru, kterej si pod vousem říká : ,, Já ty svině, dobiju !’’

---