Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdy
Autor
MAJKL65
A země je tichá jako spící dítě
pod hladinou těla hluboká je voda
pavouk utkal přes noc světla první sítě
a v nich ryby rosy jakýsi stín hledá.
Tolik k sobě blízko však každý ve svém snění
zdá se nám jiný vesmír a tolik jiné hvězdy
než v plamenu skel všech a svém zrcadlení
nám ráno vrátí kosti a otevře zpět jizvy.
A nebolí to příliš snad jen, jako když píchne
ten návrat v sebe samé a do krajin času
kde jen několik vteřin hořet sebou smíme
a kde slovo není nic než ticho hlasu.
Jen teď je všechno věčné jak oči tvé a ústa
k nim se s tváří z hlíny rty staletí blíží
však nikdy nepolíbím, ať pořád smíme zůstat
ať stále mne tvoje smutky malé tíží.
4 názory
Miroslawek
18. 08. 2016Karel Hlaváček zemřel L.P. 1898, čest jeho památce.
Karel Koryntka
17. 08. 2016dohromady mám dojem, že básník chytil slinu, celou noc četl poezii a nyní mluví ze spaní, např: "ryby rosy jakýsi" nebo "otevře zpět jizvy" nebo "hořet sebou smíme" ... jsou to nějaké opsané bomby? nebo vlastní napodobování, přehánění až k libovolnosti
blacksabbath
16. 08. 2016Tolik k sobě blízko však každý ve svém sněnízdá se nám jiný vesmír a tolik jiné hvězdynež v plamenu skel všech a svém zrcadlenínám ráno vrátí kosti a otevře zpět jizvy......*/***