Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSám po sobě
29. 08. 2016
1
0
389
Autor
Saimaa
Voda
útočí jako gilotina
a každé dokápnutí
zní odrazem
jednoho slova.
Zmar-zmar-zmar-zmar-zmar.
Proto srdce náhodného spáče
mžourá
po zmizelém závanu optimismu.
Šedě se tváří dnešní den.
A nejen, že se tváří.
On pláče a skuhrá
jako umanutá holka,
jenže
nikdo nesmí slyšet ani vzdech.
Protože
TICHO
je lék.
A tak se náhodný spáč vrací pokořen
do svého útulku
a štěká
sám po sobě.