Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTen malý svět
Autor
Charlotte Buff
Svůj malý svět mám
z něho se raduji i ho oplakávám.
Svůj malý svět vídám každý den zas,
až zajde slunce, pak utichne můj hlas a zatajím dech,
zda to štěstí budu mít zítra znovu.
Zda zase přijdeš a ucítím tvou něhu,
nebo naopak uslyším tvůj řev,
zda uvidím tvůj úsměv, kdy odpustila bych ti všechno,
dostanu ten omamný polibek,
či spatřím ten pohled, kdy z tebe mám strach.
Život s tebou je ale návykový a mě nikdo nevaroval...
Tak neodcházím ani neutíkám.
Chci tu být dál, mít NÁŠ MALÝ SVĚT,
tancovat městem, utíkat deštěm,
být tvojí skálou a ty zas mou.
Jenže ty křičíš, vyčítáš a ubližuješ.
Pak jsi jak med a přijde smír,
prsty se propletou a jeden za druhého by i dýchal.
Těla se spojí a vše kolem zhasne, zastaví,
ve chvilce vášně, co dává nám náději.
Ale já čekám, kdy se zas změníš...
Stejně neodcházím.
Asi je to hloupé...
Stejně chci zůstat, chci žít život s tebou,
protože doufám, že jednou, třeba, bude líp. Úplně. Nám.
1 názor
Nevím, o čem ta báseň je. O ženské touze nebo o ženském nepochopení? Nebo snad o vzájemném? Autorka jako by zapomněla, že už dávno bylo prokázáno, že uspořádání ženského mozku se liší od mužského, a že muž není schopen pochopit přání ženy, může se mu přiblížit jen zkušeností. Chlap křičí, protože má pocit, že mluví do bezcitné skály. Žena pláče nebo se uráží, vždyťt to přece myslela tak dobře! Proč to tak je? Prostě to tak zařídil Bůh (příroda, evoluce - dosaď si co chceš). Pochopit základní princip není těžké. Ale až lidé pochopí (a zneužijí) i detaily, bude po člivěku.