Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seloutka
Autor
jednooká panenka
bubák
tiše se za mnou šine
bojím se otočit
nádech, výdech
na mostě orámovaném modře
dnes se již oprýskala tehdejší barva
bubák za mnou.. přede mnou
vše v pohybu zeleného křiku
jsem jen ... maličká
vyrostl do výšky několika metrů
zakláním hlavu, nedohlédnu do očí
má nějaké?
točí se, stále rychleji
stále
už, už
probouzím se do světa bez bubáka
zpocená, vyděšená
bojím se opustit pokoj
bojím se kouknout z okna
a on tam někde čeká
až zase usnu
probuzena
v prázdném oku
to mřížovatí steskem
poznáš to správné
na dotek
jemně prsty
zelená se mění v prostor
nenaplněnosti
absence lásky
lovím slova
jenom začátky se staví do řady
zbytek je na mně
a konce jsou v povětří
mé netečnosti
probuzena do bílého světa
loutka
utonuta v lince obzoru
zapal švy dávno prastaré
v uších hučí řeka zapomnění
v levém víc
sopka už chrlí i lávu ticha
a kyselina pohlcuje
celé mé tělo
ne, nebolí to
jsem jen loutkou
a dřevo dobře hoří
5 názorů
jednooká panenka
21. 10. 2016děkuju vám všem za čtení :o)
corriente libre
19. 10. 2016půvabné, jak začátky nachází všechny své cíle
a jejich konce se rozplétají, když je rozpouštíš pro nové...
... pomíjející
do posledního naplněné
Evženie Brambůrková
18. 10. 2016Bubák mne dostal. Taky mám své noční bubáky, ale ten tvůj je super.
/T